Konzervace kosmetiky

KONZERVACE

Jakýkoliv postup, který umožňuje prodloužení doby použitelnosti kosmetického přípravku z hlediska zabránění růstu nežádoucích, patogenních mikroorganismů. Mezi nejčastěji používané postupy konzervace řadíme působení vysoké teploty/tlaku, ozařování, nebo použití konzervačních látek syntetických či přírodních.

Patogenní mikroorganismy zahrnují veškeré bakterie, viry, kvasinky či plísně, které vyvolávají v organismu patologické procesy, tedy ohrožují zdraví, způsobují patologické změny organismu.

KONZERVAČNÍ LÁTKY jsou charakteristické svým působením proti růstu a množení mikroorganismů (bakterií, virů, kvasinek a plísní) v produktu, tj. zabraňují mikrobiální kontaminaci.  Často jsou využívány SMĚSI KONZERVAČNÍCH LÁTEK, které zabraňují růstu všem výše zmíněným skupinám nežádoucích mikroorganismů a zároveň mohou být používány v menších koncentracích.

U kosmetických přípravků se můžeme setkat také s pojmem STABILIZACE, který představuje proces omezení kontaminace mikroorganismy a zároveň omezení dalších nežádoucích procesů, např. žluknutí olejových složek přípravku.

Převážná většina kosmetických přípravků, zejména těch s obsahem vody, se bez konzervačních látek neobejde. Přípravky bez konzervantů jsou extrémně náchylné k mikrobiálnímu znehodnocení, jejich doba použitelnosti by je velmi krátká (jen několik měsíců), je naprosto nezbytné je uchovávat ve sterilních podmínkách, tmě a chladu. Takové přípravky s sebou nesou navíc riziko zdravotních potíží. Výjimkou je kosmetika olejová, bezvodá, u níž není nutné používat konzervační látky, je však nutné použít antioxidanty (tokoferoly – vitamín E, karotenoidy, polyfenolické látky).

KONZERVAČNÍ LÁTKY V PŘÍRODNÍ A BIO KOSMETICE

Certifikovaná přírodní kosmetika může obsahovat pouze konzervační látky přírodního původu nebo látky výslovně schválené příslušnou certifikační organizací, např. přípravky s certifikátem CPK a CPK bio mohou obsahovat kyselinu benzoovou a její soli (benzoan sodný) a ethylester, kyselinu salicylovou a její soli, kyselinu sorbovou a její soli (sorban draselný), benzyl alkohol, ethyl lauroyl arginate HCL a další látky, které bývají tzv. multifunkční. Někteří výrobci používají etanol (líh), ovšem pro účinnou konzervaci přípravku musí být koncentrace etanolu vyšší než cca 15 % a v těchto koncentracích se etanol při pravidelném užívání stává dráždivým a vede k vysušování pokožky. Trendem v konzervaci přírodní a bio kosmetiky je tedy používání přírodních či přírodně analogických látek s antimikrobiálními účinky, zde patří např. etanol, esenciální oleje či extrakty z esenciálních olejů/silic.  Často jsou tyto látky používány ve formě směsí, aby bylo dosaženo širokospektrálního antimikrobiálního účinku, někdy mají i další přínosné účinky (emulgace, zjemnění, zvlhčení apod.).  Můžeme se tak setkat s označením „Parfum“ v INCI přípravku, neboť kromě antimikrobiálních účinků, vykazují použité látky také charakteristickou vůni, nejedná se však o klasický parfém.

Je potřeba si uvědomit, že i přírodní konzervační látky mohou nést pro uživatele určitou míru rizika, např. při použití esenciálních olejů/silic se zvyšuje míra alergických reakcí (k dosažení antimikrobiálního účinku jsou použity vyšší koncentrace esenciálních olejů), etanol může dráždit a vysušovat pokožku.

SYNTETICKÉ VERSUS PŘÍRODNÍ KONZERVAČNÍ LÁTKY

Rozdíl mezi syntetickými a přírodními konzervačními látkami lze spatřovat zejména v jejich bezpečnosti. Syntetické konzervanty zpravidla přinášejí vyšší riziko alergické reakce, navíc některé z nich nesou také riziko uvolňování nežádoucích, toxických látek (formaldehyd, nitrosaminy).

V přípravcích Bebutter jsou použity konzervační látky pouze v krémech Bebutter. Zde je naleznete v INCI pod označením „Parfum“ a jedná se o směs organických kyselin odvozených z rostlin.